Agility bez parkuru s Pavlou Klučkovou v Choustníkově Hradišti 9. 2. 2013

Na tento seminář jsem byla přihlášená už pár měsíců dopředu :) Byla to vůbec první akce s Kirou, kterou jsme si opravdu užili.

Když jsem před rokem a kousek vyrážela coby doprovod a divák na lednové halové agility závody do Loun, tak jsem se strašně těšila a doufala, že taky jednou na nějakou akci vyrazíme – se svým vysněným psem, ve vlastním autě (to jsem ještě byla v té době bezautoidní :t:t  ), ve kterém bude hromada rozhodně potřebných psích věcí, Dan, pes a já :) A ten den právě nadešel, uteklo to opravdu jako voda a já si splnila další sen.

Večer před odjezdem jsme měli sbalené všechny potřebné věci, složenou klec, nachystané jídlo pro nás a pro Kiru a teď už jen, aby se přehoupla rychle noc a můžeme vyrazit.
Ráno nás přivítalo poměrně chladné a za okny černočerná tma. Kira tušila, že na ni něco chystáme a tak od rána capkala pořád za námi, opravdu jak ten ocásek :)
Po lehčí snídani jsme odnosili věci a Kiru do auta a vyrazili jsme za svítání směr Hradec Králové – Jaroměř – Dvůr Králové nad Labem a nakonec Choustníkovo Hradiště.
Na místě jsme byli mezi prvními a už jsme se moc těšili na naši ségru Ginger a bráchu Dexe a samozřejmě jejich paničky Mirku a Dominiku. Byla jsem překvapená, že z Dexe je už pořádný kus chlapa a z Gingíka naprosto úžasný rarach.

Seminář byl poměrně dlouhý, řekla bych, že pro štěňátka až příliš. Začali jsme po deváté ráno a skončili po šesté večer. Kiruška byla ohromná! Celý seminář (kromě vlastního cvičení) vydržela odpočívat v domečku a dokonce i usnula. Nenechala se vyrušovat ani fenkou vedle, která měla zcela jiný názor na odpočinek ve vlastním domečku.
Naučily jsme se s Kirou pár dalších triků, také kdy přesně, čím a za co odměnit. Kira se naučila během chvíle nose touch, zadní nohy na bedýnce už jsme měly nacvičené z domu, také jsme obíhaly kužely a patřičně si pohrály se „šupákem“ (přetahovadlo).

Večer jsme byli unavení už všichni. Jak Kira, tak my s Danem. Pobalili jsme věci, rozloučili se s Mirkou a Dominikou a vyrazili do tmy směr Pardubice. Doma dostala Kira zaslouženou večeři – porci lososa a zeleniny a zalehla. Byl to příjemně strávený den, určitě pro nás užitečný, dost jsme se toho naučili a zase pronikli hlouběji do tajů pozitivní motivace ;)